Dotazy, články > Odborné články > Osteoartróza z pohledu klinické praxe

Osteoartróza z pohledu klinické praxe


Skladem

Osteoartróza je termín, se kterým se můžeme velmi často setkat jak v humánní, tak veterinární ortopedii. Už méně je ovšem jasný skutečný význam a dopady tohoto onemocnění.

Tento přípravek není volně prodejný.
Nelze objednat po internetu.
K prodeji v naší veterinární ordinaci

Osteoartróza z pohledu klinické praxe

hmotnost včetně obalu kg

Osteoartróza z pohledu klinické praxe



V tomto článku se budeme zabývat osteoartrózou spíše z pohledu praktického, než dopodrobna rozebírat biochemické a histologické změny probíhající v postižené kloubní chrupavce.


Osteoartróza je onemocnění kloubů charakterizované poškozením kloubní chrupavky a tvorbou nové tkáně v jejich okolí. Následkem je bolest postiženého kloubu a kulhání. Osteoartróza může vzniknout v jakémkoliv kloubu a u jakéhokoliv plemene psů. Synonymy používanými pro osteoartrózu jsou artróza, osteoartritida, degenerativní onemocnění kloubů. Všechny tyto termíny vyjadřují určité nejasnosti v příčinách vzniku a průběhu osteoartrózy. Tradiční pojetí osteoartrózy je nezánětlivé onemocnění, ale v poslední době se akcentuje také přítomnost zánětu v postiženém kloubu, protože právě zánět je důležitý pro jeden z hlavních příznaků osteoartrózy – bolest.

Hlavními anatomickými strukturami kloubu jsou kloubní plochy k sobě přiléhajících kostí, které jsou pokryté chrupavkou. Právě chrupavka má v kloubu zcela zásadní význam – její povrch je hladký a zajišťuje bezproblémové klouzání kloubních ploch, struktura chrupavky, díky pružnosti a pevnosti, je schopna "odpružit" nárazy vznikající při pohybu. Hladkému klouzání kloubních ploch pomáhá i synovie, vazká tekutina vyplňující kloubní dutinu, která má význam i při výživě kloubní chrupavky. Celý kloub je obklopen kloubním pouzdrem, které z něj vytváří do jisté míry uzavřený celek.

Při osteoartróze dochází nejprve k poškození kloubní chrupavky a následnému uvolnění chemických látek, které toto poškození dále prohlubují. V chrupavce postupně vznikají trhliny, chrupavka se ztenčuje a ztrácí se z ní voda, čímž se zhoršuje její pružnost. Typickým znakem osteoartrózy je vznik tzv. osteofytů, což jsou nejprve chrupavčité a později zkostnatělé výrůstky, které vyrůstají zejména uvnitř kloubu v těsné blízkosti úponu kloubního pouzdra. Tyto výrůstky zvyšují tlak na kloubní pouzdro a zhoršují bolestivost. Mění se i kvalita kosti přiléhající ke kloubním plochám, hlavně ve smyslu zhoršení pružnosti.
Problematické na osteoartróze je, že se jedná o progresivní proces, jehož průběh prakticky nelze úplně zastavit. Změny vzniklé na kloubní chrupavce, přilehlé kosti a kloubním pouzdře jsou sice do jisté míry ovlivnitelné, ale spíše ve smyslu omezení následků osteoartrózy, tzn. bolestivosti, než ve smyslu úplného vyléčení osteoartrózy.

Podle příčiny vzniku rozdělujeme osteoartrózu na primární a sekundární. Primární osteoartróza, která je mimořádně častá u lidí, vzniká jako následek opotřebení kloubů vlivem stáří. Tento typ osteoartrózy se samozřejmě vyskytuje i u psů, ale s nižší frekvencí než u člověka, a zpravidla nezpůsobuje tak intenzivní klinické příznaky, jako osteoartróza sekundární. Typicky se s primární osteoartrózou setkáváme u psů starších 10 let, bez plemenné predispozice, u kterých pozorujeme postupný nárůst kloubní ztuhlosti, zejména po delším odpočinku. Postižený pes může mít problémy se vstáváním, několik minut mu trvá, než se rozejde, krok bývá strnulý, zkrácený. Snižuje se ochota k pohybu. Postiženo bývá většinou více kloubů najednou, buď na všech 4 končetinách, nebo alespoň na obou hrudních nebo pánevních končetinách. Klinické příznaky však mohou nastoupit i náhle, to je dáno možným traumatickým poškozením artrotického kloubu a tzv. exacerbací osteoartrózy. Tento termín vyjadřuje náhlý nástup klinických příznaků u kloubu dlouhodobě postiženého osteoartrózou, což je další typický znak tohoto onemocnění. Exacerbace může vzniknout např. už zmiňovaným traumatem kloubu, ale je také závislá na počasí – nejčastěji při náhlých změnách teploty, vlhkosti a tlaku. Exacerbací vzniklá bolestivost kloubů může přetrvávat několik dní, ale nejčastěji trvá 2-3 týdny.
Sekundární osteoartróza je u psů častější a dá se říci, že i závažnější, než primární. Vzniká jako následek jakéhokoliv onemocnění kloubu, které zde působí jako vyvolávající příčina. Nejčastějším primárním kloubním onemocněním bývají u psů vývojové poruchy – dysplazie kyčelního kloubu, dysplazie loketního kloubu, osteochondróza, Legg Calvé Perthesova nemoc, luxace čéšky. Častá jsou také traumatická postižení kloubů – nitrokloubní zlomeniny, luxace (vykloubení), poškození vazů – typicky ruptura předního zkříženého vazu kolenního. Méně častou příčinou vzniku sekundární osteoartrózy jsou záněty kloubů, ať už infekční, nebo neinfekční. Tento typ osteoartrózy má podobné příznaky jako primární osteoartróza, s určitými rozdíly. Zpravidla je postižen jen jeden nebo dva klouby, což vyvolává kulhání na jednu nebo dvě končetiny, kulhání je proto zřetelnější. Sekundární osteoartróza vzniká výrazně rychleji, než primární, proto se s ní můžeme setkat i u mladých jedinců. Bolest a kulhání bývá silnější, vzhledem k rozsahu osteoartrózy a přítomnosti vyvolávající příčiny.
Více o dysplazii kyčelního kloubu se dočtete v článku Dysplazie kyčelního kloubu, o luxaci čéšky zase v článku Luxace pately u psů.

Při vyšetření psa postiženého osteoartrózou se setkáváme s několika klinickými příznaky. Zejména se jedná o bolestivost artrotického kloubu, jejíž vyjádření je ovšem závislé na povaze pacienta. V chronických případech při prohmatávání kloubu můžeme cítit jeho otok způsobený jednak zbytněním kloubního pouzdra, přítomností osteofytů a efuzí – tj. zmnožením nitroklubní tekutiny. Kromě výše zmiňovaných příznaků se k potvrzení diagnózy používá RTG vyšetření. Na RTG snímcích kloubů postižených osteoartrózou je typická tvorba osteofytů – kostních výrůstků v místech úponu kloubního pouzdra, v pokročilých případech uvnitř a okolo celého kloubu. Kost přiléhající ke kloubním plochám je sklerotická – mění se její struktura. Vždy je vhodné rentgenovat obě končetiny, pro porovnání. Závěrem jedna důležitá informace – rozsah RTG změn a projev příznaků bolesti postiženého kloubu nejsou v přímé závislosti. Projev bolesti totiž závisí nejen na rozsahu osteoartrózy, ale i na individuálním prahu vnímání bolesti, váze psa i primární příčině vzniku osteoartrózy.


Možnosti léčby osteoartrózy jsou tématem článku Osteoartróza a možnosti její léčby.



použity materiály společnosti Alavis


Diskuze k Osteoartróza z pohledu klinické praxe

Nový komentář

Proč nakupovat u nás?