‚—-

Voda je jednou z klíčových složek výživy. Slouží jako transportní médium, ovlivňuje trávení živin a vylučování metabolických zplodin. Působí jako rozpouštědlo pro mnoho bioaktivních látek, jako regulátor teploty, a účastní se hydrolýzy – základní biochemické reakce v těle zvířat. Tělo zvířat obsahuje zhruba 70 % vody.

Bílkoviny jsou hlavním stavebním materiálem tkání a rovněž dodávají tělu energii. Mnoho enzymů a hormonů, které jsou nezbytné pro základní fyziologické a metabolické funkce v těle (např. inzulín), jsou též bílkovinami.

Tuky jsou pro tělo nejefektivnějším zdrojem energie, jelikož jeden gram tuku dodává tělu zhruba dvakrát více energie než jeden gram bílkovin nebo sacharidů. Fosfolipidy (určité druhy tuků) jsou jedním z nejdůležitějších prvků buněčných stěn a buněčných membrán. Tuk rovněž izoluje tělo a chrání vnitřní orgány.

Uhlohydráty můžeme rozdělit na stravitelné (např. rýžový škrob), které se využívají jako snadno dostupný zdroj energie, a nestravitelné (např. vláknina), které hrají důležitou roli v udržování řádné funkce zažívacího traktu – například pozitivně ovlivňují motilitu střev.

Vitamíny hrají roli v mnoha metabolických a enzymatických procesech v těle a udržují jeho funkce. Vitaminy jsou buď rozpustné ve vodě (C, B) nebo v tucích (A, D, E, K).

Minerální látky se účastní všech pochodů odehrávajících se v těle; mohou být využity mimo jiné jako stavební prvky (vápník, fosfor v kostech). Účastní se obrany organismu před škodlivými látkami, protože podporují imunitní systém (selen), jsou nezbytné pro přepravu kyslíku krví (železo) nebo regeneraci kůže (zinek).

—-
Každá složka výživy hraje přesně vymezenou roli a umožňuje optimální funkčnost organismu zvířete. Vyvážený poměr hlavních živin přispívá nejen k udržování dobrého fyzického a psychického stavu zvířete, ale i k vynikající chutnosti potravy. Hodláte-li svému zvířeti začít podávat nové krmivo, měli byste postupně během několika dnů zvyšovat dávku nového krmiva a snižovat dávku krmiva předchozího. Tím pomůžete minimalizovat možný nežádoucí efekt náhlé změny na organismus zvířete. Psům a kočkám by se neměly dávat zbytky lidské stravy, protože není pro potřeby zvířat řádně vyvážena. Jídlo určené lidem obsahuje navíc různé druhy koření a přísad, které mohou negativně ovlivnit zdraví zvířat či dokonce způsobit některé choroby – např. cibule nebo česnek může způsobit chudokrevnost a čokoláda může být pro zvířata dokonce jedovatá.

Je rovněž mimořádně důležité dbát na to, abychom zvířatům poskytovali neomezené množství čerstvé a čisté vody.

Ve srovnání se psy vyžadují kočky potravu bohatší na živočišné bílkoviny, protože aktivita některých katabolických enzymů nutných pro metabolismus aminokyselin je v jejich těle omezena. Toto je výsledkem dlouhodobé adaptace na typ výživy výhradního masožravce. Důležitý je poznatek, že kočky nevyužívají aminokyseliny získané z bílkovin pouze pro syntézu bílkovin, ale i pro syntézu glukózy, protože jejich schopnost využít sacharidy obsažené v potravě je pouze omezená. Bílkoviny obsažené v potravě se v trávicím traktu štěpí na aminokyseliny, které tělo dále využívá k syntéze nezbytných látek (hormonů, enzymů), k metabolismu tkání, výstavbě tkání a regeneraci.

Z důvodu specifických vlastností kočičího metabolismu je nutné podávat kočkám krmivo, které obsahuje taurin a polynenasycené mastné kyseliny (ze skupiny omega-6 a omega-3). Tyto živiny se přirozeně nacházejí pouze v tkáních zvířat a musí být proto dodávány zvířatům jako součást krmiva.

Pro kočky je charakteristické, že přijímají potravu v malém množství a často, během dne i v noci. Toto chování má příznivý vliv na jejich metabolismus a přesně imituje přirozený způsob přijímání potravy koček v přirozeném prostředí. Rovněž kladně ovlivňuje funkci trávicího traktu, protože pomáhá zajišťovat pravidelnou motilitu střev.

Je důležité respektovat, že přestávky mezi krmením koček by neměly za žádných okolností překročit dva dny. Po této době bez potravy může dojít k některým nebezpečným patologickým změnám v játrech a tenkém střevě.

Dokonce i kočka, která žije v domě a živí se pravidelnou a vyváženou stravou, si může udržet lovecké instinkty. Proto kočky doma rády předstírají, že loví hračku, a někdy mohou dokonce lovit i ve venkovním prostředí.
—-

Koťata

Pravidla pro výživu koťat jsou podobná pravidlům výživy štěňat. Koťatům by se neměly podávat výrobky určené pro dospělé kočky, ale naopak krmivo sestavené speciálně podle jejich potřeb. Koťata by měla přijímat potravu s obsahem taurinu, vhodnou pro jejich věk a s vyšším obsahem bílkovin a tuku (energie). Ačkoli většina koťat vypadá dorostle již v pěti až šesti měsících věku, je důležité mít na paměti, že jejich tělo se stále ještě vyvíjí, kosti zesilují a svaly, zuby, nervový a imunitní systém stále zraje, a to až do věku dvanácti měsíců. Protože koťata rostou velmi rychle a mají mnohem větší požadavky na výživu než dospělé kočky, a protože dokáží regulovat svůj příjem potravy daleko lépe nežli štěňata nebo dospělí psi, mohou mít přístup ke krmivu neustále, aby mohla jíst, kdykoli chtějí. Koťata mají rovněž odlišnou potřebu ostatních důležitých živin. Potřebují třikrát více vitaminu E a devětkrát více fosforu než dospělé kočky. Z těchto důvodů by se jim vždy měly podávat výrobky pro koťata, protože při jejich výrobě se bere v úvahu specifická potřeba energie a základních živin.
—-

Dospělé kočky

Požadavky na výživu dospělých koček jsou vyčísleny na základě jejich tělesné hmotnosti, jak skutečné, tak optimální, a s ohledem na jejich způsob života. Obecně platí, že potřebují 45 – 90 kcal na kilogram tělesné hmotnosti a den. Tento výpočet je brán v úvahu v návodech na obalech krmiv sestavovaných pro specifické způsoby života, takže tyto návody by chovatelé měli dodržovat, aby předešli překrmování nebo nedostatečnému krmení zvířat. Zejména u pokojových nebo kastrovaných koček, které mají omezenou fyzickou aktivitu, může i velmi mírné překrmování vést k obezitě, což zvyšuje riziko diabetu, kožních problémů nebo onemocnění močových cest. Platí, že kočky na rozdíl od psů přijímají potravu v průběhu celého dne a dokonce i v noci, což vede k pravidlu, že by měly dostávat denní množství krmiva rozdělené do několika dávek během dne.

Protože kojící kočky potřebují až čtyřikrát více energie než ostatní dospělé kočky, doporučuje se, aby měly stálý přístup ke krmivu. Může se jim podávat krmivo pro koťata, protože má vyšší obsah energie a rovněž obsahuje více vápníku a fosforu, které jsou nezbytné pro tvorbu mléka.
—-

Kočky s nadváhou a sklonem k obezitě

Udržování správné tělesné hmotnosti je pro fungování těla zvířete zásadní. Obezita je důležitým faktorem přispívajícím k výskytu mnoha nebezpečných chorob, např. diabetu nebo artritidy. Z toho důvodu je pro zvíře důležité udržovat si konstantní a optimální tělesnou hmotnost, obzvláště pokud se jedná o málo aktivního psa nebo kočku nebo o kastrované zvíře. U těchto zvířat je obzvláště důležité dbát na množství energie, kterou přijímají v potravě včetně pamlsků a pochoutek. Podávání menšího než doporučeného množství standardní potravy však může způsobit problémy, protože s sebou přináší i menší příjem klíčových živin, jako jsou vitaminy, minerály a nenasycené mastné kyseliny.

Tento způsob rovněž povzbuzuje nežádoucí chování zvířat – "žebrání" a vynucování chybějící energie na chovateli v podobě svačinek a pochoutek. Pokud chceme snížit tělesnou hmotnost zvířete, doporučuje se podávat mu speciálně sestavenou potravu, která obsahuje základní množství všech výživových složek, avšak nižší objem energie (toho je možné dosáhnout díky obsahu ingrediencí s nižší energetickou hodnotou).

Pokud zvíře již trpí obezitou, je nejlepší poradit se s veterinářem, který vám pomůže sestavit bezpečný program redukce hmotnosti, protože tělesná hmotnost by se neměla snižovat příliš rychle, aby nedocházelo ke ztrátě svalů, a naopak docházelo ke spalování tukových tkání.
—-
použity materiály společnosti Profilum

více o krmivu Profilum se dočtete v našem článku Profilum, nový standard výživy psů a koček
—-